Týden na katamaránu s vrakovým potápěním okolo ostrovů Malta, Gozo a Comingo. 

Delší dobu jsme přemýšleli o potápění na Maltě, ale nějak nám to časově nevycházelo. Letos se nám konečně podařilo skloubit pronájem katamaránu, časový prostor i levné letenky. Hodně záleží na včasném zajištění. Pronájem 15.000,- Kč na osobu je na tuto loď dobrá cena, když jsou v ceně nájmu kompresor, foukání, 15 litrové potápěčské lahve, zátěže i ponory. Včasným zajištěním se cena letenky dostala na příjemných 5.000,- Kč, za ty peníze nedojedete ani do Chorvatska. V sobotu večer se sešla naše skupina (Vašek - kapitán, Helena, Blanka, Tomáš, Honza, Standa) na letišti v Praze, po dvouapůlhodinovém letu jsme stáli na letišti na Maltě. Aby to nebylo tak jednoduché, Vaškuv bágl tou dobou smutně ležel na Ruzyni. Půlnoční vyřizování ztraceného zavazadla, pak taxikem do maríny a po půlnoci jsme již zabydlovali kajuty na lodi. Mezi vybalováním bagáže, povlékáním postelí a ochutnáváním teplého Cinzana začalo pomalu svítat. Rychle do kajut a po trošce spánku jsme nedělní dopoledne strávili nákupem potravin a pitné vody, abychom mohli vyrazit na moře. Vašek s jednou rukou na kormidelním kole a druhou už připravoval něco k snědku. Konečně první noc v klidné zátoce severu ostrova Malta.

Hned ráno nás čekal první ponor u Marfa Pointu. Vojenský hlídkový člun "P29" leží na kýlu v hloubce 38 m, je vyvázán sestupovým lanem od boje. Klidný ponor v čisté vodě bez proudů. Vrak je dobře přístupný pro penetraci. Protože je uměle potopený, tak vyčištěný a bez motoru. Ve strojovně jsou jen rozvody portubí a elektormotory čerpadel. Elektro rozvody s německými tabulkami, v nástabě je vidět sociální zařízení a na přídi kulomet. Byl to pro nás vyvažovací ponor a vyzkoušení jednoduché výstroje s jednou lahví. Kompresorem trošku dráždíme okolní kotvící lodě, ale čtyři lahve jsou za chvíli plné a nás už čeká ta závěrečná část dne. Příprava večerní krmě, doplnění pitného režimu a plán ponorů na další den.

Ranní plavání v teplém moři nás probouzí do nového dne. Máme připravený plán ponoru na osobní trajekt "Cominoland" na ostrově Gozo. Opouštíme Maltu a přejíždíme na protější ostrov, tady po krátkém brífingu najíždíme přímo nad vrak a rychle se zanořujeme, abychom neohrozili případné cizí potápěče. Kupodivu na vraku jsme sami, pro čtyři potápěče je ponor úžasný a vrak si užíváme. Je opět vyčištěn a uměle potopen, tak žádné případné kalení, viditelnost perfektní a bez proudů. Vrak, 35 m dlouhý a 8 m široký, leží vzpřímeně na písečném dne v hloubce 40 m. Je dobře přístupný pro penetraci. Celé podpalubí, široké schodiště, salony pro cestující, kapitánský můstek. Pěkná je strojovna se dvěma dieselovými motory a záď, kde jsou dva šrouby a tři kormidla.

Foukáme lahve svěžím mořským vzduchem a přejíždíme, po západní straně ostrova, na jih Malty. Každý člen posádky se chopí nějaké činnosti: Vašek obsadil sporák, Tomáš se stal králem česneku, Helča tvoří své zeleninové saláty, Blanka se vrhla na brambory, Standa připravuje Vaškovi další části potravin a Honza má pěnu až za ušima jak rychle myje nádobí a to se tam všichni vejdeme do malého lodního prostoru. Standa pak cestou připravuje podklady k ponoru a základní informace k vraku. Čeká nás lahůdka Malty, námořní tanker "Um El Faroud". Stodeset metrů dlouhý vrak má pohnutou historii, při čištění lodě, v únoru 1995, v "Maltese dockyard" došlo k výbuchu a následném požáru, přitom zahynulo devět dělníků. Vrak leží na písčitém dně v hloubce 35 m. Pěkná je zadní nástavba se sprchami, záchody, umyvadly, zařízená kuchyň se sporákem, dřezy, trouby i kuchyňským mixérem. Super strojovna s dieslovým motorem (jsou pouze sundané hlavy válců). Na přední straně můstku je umístěna pamětní deska se jmény zemřelých devíti dělníků. Krásný ponor byl skvělým zakončením dne.

Vzhledem k nepříznivým předpovědím počasí, silnému větru, jsme byli nuceni rychle za světla dorazit do přístavu ve Vallettě. Vše jsme stihli, v klidu zakotvili a hned se začal zvedat vítr. Středu jsme strávili prohlídkou města a jeho historických památek. Standa si prošel celé Museum II. světové války. Mezi poloostrovy města jsme vyzkoušeli i cestování lodním taxikem, za 1,5 EUR jedna jízda na druhou stranu včetně prohlídky celého přístavu a krásných plavidel všeho druhu. Celý den foukalo a my byli rádi, že jsme na malých vlnkách v závětří doku. Čekalo nás příjemné doplnění pitného režimu. Ranní dokoupení zásob a v poledne opět vyrážíme na sever. Vítr již zmenšil svou sílu, ale přes to nám voda lítala až přes můstek. Zakotvili jsme v klidnější zátoce, ale do vody se nakonec nikomu nechtělo. Dobrovolně demokraticky jsme se na to vykašlali, na otevřené moře se nikomu nechtělo. Standovi se podařilo přesvědčit potápěče na brzský budíček a ponor před snídaní. To se nakonec ukázalo jako dobrý nápad.

Trajekt "Imperial Eagle" leží na kýlu v hloubce 40 m, sestupové lano z bójky je ukotveno u sochy Krista, v nadživotní velikosti, asi 50 m od vraku. Ponor začínáme na přídi s prohlídkou můstku, potom penetrace do strojovny, kde jsou dva velké dieselové motory, tlakové lahve po stranách strojovny, odsud se nechá prolézt do zadního popalubí. Na zádi je strojovna kormidla - hydraulické válce, které ovládají kormidlo. Dva lodní šrouby s jedním kormidlem už jsou na nejhlubším místě vraku v hloubce 43 m. Na vršku můstku je kormidelní kolo, od něj už míříme na výstupové lano. Právě včas, proti nám už sestupuje skupina potápěčů z člunu ukotveného k bóji. Vypouštíme dekobójku a mizíme od lana. Krásný ponor a hlavně jsme opět byli na vraku sami.

Další ponor nás čekal na Marfa Pointu, vrak remorkéru "Rozi". Leží na písčitém dně kousek od skalnaté stěny, v hloubce 36 m, nedaleko starého mola a je vyvázán sestupovým lanem na bóji. Je to jeden z nejznámějších vraků a byla by škoda ho nevidět. Celý je přístupný k penetraci, velká strojovna obsahuje pouze rozvody portubí a elektromotory, hlavní dieselový motor je demontovaný. Na krátké přídi jsou jen úchyty pro kotvy a kovový blok k tlačení. Vrak je plný ryb, hejna se drží hlavně na přídi. Opět hezký klidný ponor. Poledne jsme strávili u ryb, takový steik z tuňáka a uzený mečoun se nedá odmítnout. Standa začal připravovat další ponor, ale dva potápěči to vzdávají. Nakonec jsme nafoukali pouze dvě lahve a do vody půjde Standa s Blankou. Přejíždíme na ostrov Gozo, do míst, kde jsme se potápěli na Cominoland. Na břehu by měla být tabulka s popisem tří místních vraků. Po dlouhém plánování, kdo a jak dojede s gumákem na břeh, zjistit podrobnosti a spuštění člunu na vodu, nakonec skočila Blanka s foťákem do vody a doplavala na břeh nafotit info tabuli.

V podvečer se zanořujeme u břehu a na náměr kompasu nacházíme vrak trajektu "Karwela" v hloubce 42 m. Tento trajekt byl vyroben v roce 1957 v Německu, je 45 m dlouhý, 8,5 m široký, má dvě kormidla a dva šrouby. Celý vrak je dobře přístupný k penetraci, strojovna je bez motorů, je tu pouze část rozvodů a elektromotory čerpadel. Trajekt byl uměle potopen v roce 2006. Teď už jen do večera odstrojit lahve a začít sušit výstroj. Zakotvili jsme v klidné zátoce na Maltě a začali hodnotit provedené ponory. Standa má co doplňovat do databáze vraků a z toho vychází skutečnost, že se sem musíme za rok opět vrátit a pokračovat v ponorech na dalších vracích.

Sobotní dopoledne trávíme v Modré laguně, relax a koupání v teplé modré průzračné vodě. Užíváme si poslední hodiny slunečného dne. V poledne už uháníme do přístavu, vyčistit loď, zabalit věci a převléknout se za lidi. Helena s Blankou sehnaly dva místňáky, kteří nás odvezli na letiště a už za pár hodin přistáváme v Praze. Akce proběhla skvěle, bez problémů. Ponory byly super. Tak opět za rok se tu sejdeme. Poděkování patří všem účastníkům.